Svatováclavské exkurze 2023 - Kaplicko

První zastávka čekala naši výpravu již v blízkých Borovanech, kde jsme navštívili klášter, rozlohou patřící mezi nejmenší na jihu Čech. Svou velikost klášter dnes přestavený na zámek kompenzoval množstvím hezkých zákoutí a zajímavou historií, jež se s ním pojí. Například jen co jsme se dozvěděli, k čemu sloužil škapulíř, už jsme ho zapáleně počítali v tamní kapli. Zřejmě po vzoru oblíbeného vtípku: „Čím víc pruhů, tím víc Addidas,“ v Borovanech platí: „Čím víc škapulířů, tím víc škapulířová kaple.“

Velikost svačin a den zalitý sluníčkem byly přímo úměrné dobré náladě, která po celou dobu výletu panovala. Cesta nás vedla k Dolnímu Dvořišti na poutní místo zvané U Svatého Kamene. Podle tradice se tu na velkých balvanech kolem roku 1500 zjevila Panna Maria s Ježíškem. Kámen, na němž Madona seděla, se údajně později rozpůlil na znamení pravdivosti zjevení a dvě části se mají od sebe vzdalovat. Až budou kameny od sebe vzdáleny tak, že tam projede vozka s koněm, nastane konec světa, tedy soudný den. I po svačině jsme sice mezi kameny prošli, nemusíte se ale bát, do konce světa ještě nějaký čas zbývá - pan řidič s autobusem by se jistě do průchodu nevešel. Skutečnosti, že se tato památka nachází v bývalém pohraničním pásmu a že novodobá rekonstrukce kaple a kostela byla z větší části financována Rakušany a Němci, otevřely důležité téma naší nedávné historie.

Slovy studentů byla překvapivým vrcholem exkurze návštěva opravené tvrze Tichá. Při objevování jejích krás nás milý pan průvodce – Radek Kocanda – nepřestával zahrnovat fascinujícími poznatky odborníka. Pokud by Vás historie dobrovolníky opravené tvrze zajímala, můžete se podívat na reportáž ČT (Události 1.10.2023, kolem 46:36), kde jsou někteří účastníci exkurze také zvěčněni.

Posledním bodem byla vyhlídka Hradiště, kam jsme se společně vydali, abychom potěšili tělo příjemným výšlapem do kopečku a oči výhledem do okolí.  A tak nás s návratem neopustila povznesená nálada stejně jako chuť objevovat blízké okolí, o kterém se, jak se zdá, můžeme ještě mnohé naučit.

Fotografie: Mgr. Štěpánka Otepková

Text: Mgr. Tereza Hronková