Kam patří čárka a kde být nemusí?

Čtěte průvodce správným pravopisem – jazykové okénko 3.část

1.       Nevěděl, jak na to. Nevěděl jak na to.

Obě podoby jsou možné a správné. Jde o elipsu. Obdobně se píše. Ptám se co vy na to. Ptám se, co vy na to.

2.       Uzdraví se, snad. Snad se jim nic nestalo.

Zde o psaní čárky rozhoduje způsob užití  slova ,,snad“. Pokud funguje jako částice, čárka se nepíše. Ale ve větě ,,Uzdraví se, snad.“ je možné vnímat výraz jako citoslovce, která vystupují jako prvky významově i obsahově samostatnější, jde o jev na pomezí jednoduché věty a souvětí.

3.       Ať tak či onak

Jde o ustálené frazeologické spojení, které se píše bez čárky. Podobně ,,ber kde ber, ať dělá co dělá.“

4.       Je tu ředitel? Bohužel není./Není tu, bohužel.

Zde je třeba rozlišit, jakou roli hraje slovo ,,bohužel.“ Ve druhé větě opět funguje samostatně jako citoslovce. V některých případech se ani citoslovce čárkou neoddělují, jde např. o větu,,Ó kéž bych měl takovou sílu“, kde je citoslovce spojeno s jiným důrazným zvolacím výrazem.

5.       Když zjistíme, kam odešel, možná se vše vysvětlí.

Vložená jednoduchá věta se vždy musí oddělovat čárkou. Podobně píšeme ,, Krabice, do kterých ukládáme zimní šatstvo, jsou uloženy v horních policích.“

6.       Maminka hledala, co snést Pavlíkovi nejlepšího.

Pokud infinitiv (zde snést) zastupuje vedlejší větu, čárka se před ním píše. Nejčastěji jde o větu předmětnou, viz příklad výše, nebo přívlastkovou (Poraďte mi spolehlivý způsob, jak zapůsobit na vlažné publikum.)

7.       Ostatní žáci postupovali stejně jako Pavel. Tatínek z toho byl stejně vedle, jako já.

V prvním případě jde o větu jednoduchou s příslovečným přirovnáním, která se vždy píše bez čárky, ve druhém případě vyjadřuje slovo stejně slučovací poměr mezi větnými členy. Samo o sobě slovo není větným členem a čárku před ním píšeme.

Mgr. Jana Havlová