Stínování v Besigheimu

Termín realizace stáže: 05. 07. 2015 – 11. 07.2015

Místo konání stáže:    Spolková republika Německo, Besigheim

Název instituce, ve které probíhal jazykový kurz: Christoph-Schrempf-Gymnasium Besigheim

Jméno účastníka:  Mgr. Martin Rosocha

Obsah zahraniční stáže: Stínování (shadowing) pro pedagogy přírodovědných předmětů

Stručný popis zahraniční stáže:

Stáž byla zaměřena na profesní rozvoj pedagogů přírodovědných (zeměpis) a technických předmětů (IVT) v podobě stínování (shadowing) na partnerské škole v Besigheimu v délce 5 pracovních dní. Stáž nabídla podporu výměny postupů v učitelské profesi ve formě sledování zahraničního pracovního prostředí, metody a postupy, které se na dané škole používají, rovněž pak jejich užití v praxi. Gymnasium v Besigheimu nabízí dvě profilové větve, přírodovědnou (allgemeinbildende Gymnasium) a jazykovou, celkově se skládá z pěti institucí (součástí je také reálná škola, a tři základní školy) a počet žáků na škole dosahuje čísla 750. Studium je osmileté, počet žáků ve třídě je výrazně nižší než v ČR, v průměru dosahuje čísla 22 (žáci mají navíc více než polovinu vyučovacích hodin dělených, takže číslo ve třídách je obvykle ještě nižší).

Stáž se zaměřila na tři vyučované předměty (celkově 32 hodin), zeměpis (Erdkunde), výuku počítačů (Informatik) a občanskou výchovu (Gemeinschaftskunde), ve které jsou umístěny některé z kapitol zeměpisu (např. geopolitika).
Výuka probíhala standardně a téměř bez výjimek ve všech předmětech metodami, které se v ČR užívají zřídka – aktivizující metody jako je diskuze, heuristika, případně inscenace, byly ve výuce naprosto běžné. Výuka probíhala v podstatě bez využití frontálních metod, místo toho byly využívány metody otevřeného učení, kritické analýzy, individualizovaná výuka, a především pak výuka skupinová. Velkou výhodou pro užití těchto metod byly menší počty žáků ve třídách a vyšší časová dotace, která je na německých gymnáziích běžná (Bádensko-Württembersko má centrální systém výuky, založený na standardech, platících pro všechny školy = jsou vyvořeny standardy výuky (Bildungsstandards), popsána požadovaná úroveň (Niveaukonkretisierungen) a předepsané hodinové dotace). Žáci mají v podstatě od úrovně kvinty osmiletého studia v ČR možnost nastavení individuálního studia (toto se netýká matematiky, angličtiny a němčiny, ze kterých je pro všechny povinná maturita), kdy je jejich specializace podpořena čtyřhodinovými specializovanými semináři (např. filosofie, náboženství, etika, psychologie, přírodovědecká studia zaměřená na konkrétní přírodovědné předměty, čínština apod.) ve kterých je dostatek času na užití výše zmíněných metod, a kde je díky specializaci rovněž daleko menší počet žáků (a jejich užití je tak efektivnější, minimálně pak v zapojení žáků do výuky samotné). Velkým rozdílem proti výuce u nás je ovšem výuka informatiky, která je pro nedostatek kvalifikovaných lektorů vyučována (a dle informací nikoli jenom v Besigheimu) pouze na nižším stupni (na druhou stranu je možno studovat při reálné škole obor, který se na výuku informatiky specializuje).

Výuka probíhala za přímého zapojení lektora z ČR, který si v cca třetině hodin vyzkoušel vlastní výuku o reáliích České republiky, ve zbývajících pak byl zapojen přímo do metod práce ve skupinách a do pomoci při výuce lektorům jednotlivých předmětů.

Část výuky, kdy je lektor pouze jakýmsi prostředníkem pro aktivizaci rozumových schopností žáků (a žáci se téměř bez výjimky na všech hodinách aktivně do tohoto procesu zapojovali, což je obrovský rozdíl proti školám u nás) byla nesmírně poučná. Rovněž pak poučné bylo precizní hodnocení práce žáků ze strany učitele, kdy docházelo k prakticky plnému využití stupnice hodnocení (v Německu až do stupně 6), přičemž další velmi inspirativní věcí byla skutečnost, že hlavní předměty podléhaly přísnějšímu hodnocení(= v analogii pro ČR by to znamenalo, že i kdyby žák obdržel z matematiky a češtiny, tedy hlavních předmětů, dostatečné ohodnocení, přesto by to nebylo dostačujícím samo o sobě pro postup do vyššího ročníku). Žáci si na základě (který již pravděpodobně funguje dlouhou dobu) těchto hodnocení a následného studia na vysokých školách, které podléhají náročným kritériím, vytvořili mnohem aktivnější přístup ke studiu (neboť pasivita se do hodnocení žáka okamžitě a velmi přísně zaznamenává), s Českou republikou v podstatě neporovnatelný.

Tyto výše zmíněné skutečnosti znamenaly pro návštěvu z ČR velmi přínosný a pozitivní pohled, kterým by se měly jistě inspirovat také české školy.

Zhodnocení zahraniční stáže obecně a ve vztahu k naplnění ŠVP konkrétní školy.

Charakteristika ŠVP z hlediska obsahového vymezení je na škole v Besigheimu velmi podobná. Velké rozdíly jsou nicméně v časovém a organizačním vymezení (nastavení individuálních seminářů a počtu žáků na nich). Výuka v Bádensku-Württembersku rovněž na centrální úrovni sleduje kompetence žáků k učení, řešení problémů, případně komunikace. Velkým rozdílem je ovšem naplnění těchto kompetencí v systému, který je nastíněn výše, a v systému, který je rozšířen v ČR. Zatímco v Německu jsou tak kompetence v daleko větším míře převáděny ve skutečnost, v České republice mnohdy zůstávají z důvodu (ne)efektivity systému koncepce výuky a následného vyučování pouze na papíře.
V tomto směru opět nezbývá než konstatovat, jak velkým přínosem zahraniční stáž pro vyučujícího z České republiky byla.