Respekt, září 2016

Kdybych byla ministryní...

Upřímně obdivuji každého, kdo se stane ministrem školství - tato funkce má u nás velmi špatnou pověst a nevím, jestli bych měla dost sil ji napravovat. Kdybych se ministryní v nějakém šálení smyslů náhodou stala, bylo by mojí obrovskou výhodou, že jsem 25 let nadšenou učitelkou a pár let ředitelkou gymnázia na malém městě. Mám naprosto reálnou zkušenost a představu, jak fungují všechny stupně českého školství – mám úzký kontakt se základními školami, odkud k nám studenti přicházejí, vím, s čím se naši studenti potýkají na vysokých školách.

Kdybych byla ministryní, nepopírala bych za každou cenu kroky svých předchůdců. Spíš bych se snažila jejich dobré nápady dotáhnout do konce – hledat jednoduchá efektivní řešení. Mluvit s řediteli, učiteli, žáky, rodiči. Rozhodně je správné reformovat financování regionálního školství. Stejně jako není vůbec špatně zavádět inkluzi nebo se snažit zavést kariérní systém. Proč ale znovu objevovat Ameriky – vždyť to jsou věci, které už dávno někde fungují. Nestačilo by více se inspirovat právě tam? Víc cestovat, hledat inspiraci v zemích, kde už si tímto bolestivým procesem dávno prošli?

Je zajímavé, že se celou svou profesní kariéru cítím jako učitelka velmi svobodná a jsem za to vděčná. Opravdu jediné, s čím se nedokážu celá léta smířit, je nemožnost regulovat vysoký počet žáků ve třídě. Je opravdu naprosto nemožné chtít po učiteli individuálně pracovat s dvaatřiceti žáky najednou, to nemůže nikdy fungovat. Ano, to by byl první krok, který bych se ve své funkci snažila udělat – hledat prostředky na možnost daleko více dělit početné na menší skupiny.

Nekonečně bych si lámala hlavu nad tím, jak podpořit pedagogické fakulty. Už nyní pro ně dělám alespoň to, že se rok co rok se snažím přesvědčovat naše nejlepší studenty, u kterých cítím tento velmi specifický talent na to být učitelem, aby šli studovat právě tam. Být učitelem je nádherné prestižní zaměstnání – pro toho, kdo pro to má předpoklady. Ten musí někdo objevit a podpořit.

Ministr školství nesmí být politická funkce. Také je naprosto nezbytné, aby školství nevedl jeden člověk, ale tým zkušených odborníků, který rozumí své práci, slyší na sebe, zná terén, je invenční a má vizi. Jako ministryně bych s chutí takovému týmu dělala jeho mluvčí.

Anna Kohoutová, ředitelka třeboňského gymnázia