Studenti opět čtou a píší noviny!

Své práce na první téma Střet kultur, tolerance sepisovali druháci a kvintáni. Druhé téma Škola: inspirace nebo instituce? patřilo 4. ročníku a sextě. Články právě na toto téma budeme vyhlížet v deníku MFDnes od příštího týdne. Součástí této akce je pravidelný odběr nejprodávanějšího českého deníku všemi zúčastněnými po dobu 14 dnů.

Pro inspiraci si můžete přečíst článek, který do novin poslala žákyně sexty Lenka Oušková:
Jaká bych asi byla učitelka já?
Kdybych jednou měla učit, chtěla bych být ideálním učitelem. Vzorem by mi byli někteří učitelé naší školy. Od každého bych si vzala kousek jeho metody vyučování.
Jan Amos Komenský sice není v učitelském sboru, ale jeho pedagogické zásady jsou výborným kritériem pro poznání dobrého učitele. Měla bych učit s pomocí názorných ukázek, systematicky řadit informace, vést k aktivnosti v hodinách, vyučovat přiměřeně k již získaným informacím a nenechat se rozhodit ze svého systému, ale trvale pokračovat, což neznamená nepřizpůsobovat se dané situaci.
 Jako druhý můj vzor by byl náš učitel zeměpisu, kterému říkám revolucionář. Každou hodinu začíná slovy: „Tak, co se stalo ve světě nového?“ a studenti hlásí novinky ze světa. Učitel je vyslechne a vysvětlí, proč se to či ono děje a jaké z toho pro ně plyne ponaučení. Při výkladu látky nám nikdy nenadiktoval tabulky a neřekl, studenti, naučte se to. Hodinu vede formou řízené diskuze, kdy není důležité, že je to tak, ale proč a jak to napravit. Vede nás k samostatnému myšlení a spojování si věcí. Podle něho bych se snažila dělat též diskuze.
Další můj vzor by byla učitelka, která nás učí chemii. Na začátku hodiny vyvolává a ptá se na látku dávnou, ale i novou. Tím nás nutí si pamatovat základní principy a díky nim lehce odvozovat novou látku.
Čtvrtým vzorem by mi byla učitelka českého jazyka. Od ní bych se ráda naučila nadšení učit a dělání precizních příprav hodin. S ní stále škatulkujeme, řadíme, periodizujeme a spojujeme informace, aby vše mělo své místo a nezanikl význam látky.
Testy bych zadávala jednoduše. Obsahovaly by pouze seřaď, vysvětli, popiš. Student má možnost se vypsat, ale i odpovídat jednoduše. Pak vyvstává otázka, jestli hodnotit známkami nebo body. Myslím, že hodnotit body je přesnější a nesporné.
Nevím, jestli existuje takový ideální učitel, který by zvládl skloubit všechny tyto praktiky a měl všechny vlastnosti, které student požaduje. Vím ale, že se o to někteří snaží a mám to štěstí, že učí zrovna na naší škole.