Valentýnské pondělí v duchu villonovské poezie

Studenti prvního ročníku tvořili v rámci po vzoru poezie F. Villona milostnou poezii:

Milostné šípy (Martin Čurda, Jan Janíček - 1.4)

Tvá láska prostoupila mnou,
jsem jak terč, na které Amorovy šípy usednou.
Tvá slova jsou mi blíže,
mé srdce pronikne i přes mříže,
když cesta je to dlouhá,
někdy se i toulám, tak ti stále naslouchám,
duše tvá je průzračnější nežli horské prameny,
tak věř mi, že jsme si víc než souzeni.

Jsi jak ten nejkrásnější obraz,
i Picasso by chtěl nakreslit tvůj odraz,
máš úsměv jedinečný, který i válku zastaví,
že i průvod smuteční stane se světlejší.
Dříve jsem míval strach i z vlastního stínu,
ale s tebou jsem konečně za hrdinu,
jsi mým snem, mou inspirací i mým vlastním příběhem,
který končí sladkým koncem.

Sladká slova má něžně tě hladí,
tvé srdce struny mé ladí,
jediná bohyně mého srdce, rukama tě uctívám v náručí.
krásný pár co se k sobě hodí,
tak to ve snech i ideách chodí,
má mysl je nyní tak čistá,
a já si pro tebe svá slova chystám,
jsi hvězda, a ne osoba lidská.

Když venku prší, nad tebou je slunce,
jsi anděl mého srdce,
a božská pana milující tiše,
a Venuše, co mi promluvila do duše.  

Zapsala: Mgr. Jana Havlová, 14. 2. 2022