Terezínská zastavení

Zastavení první

Dne 18. dubna 1942 byl z Českých Budějovic vypraven transport Akb do Terezína. Zahrnoval celkem 910 osob, z nichž se konce druhé světové války dočkalo pouhých 22 přeživších. Mezi nimi bylo i pět někdejších gymnazistů, jimž bylo znemožněno pokračovat v dalším studiu. Bohužel nikdo z nich se již nevrátil.

Zastavení druhé

V 90. letech minulého století se několik bývalých spolužáků někdejší sextánky Anny Steinové ze Suchdola nad Lužnicí rozhodlo zřídit v prostorách školy pamětní koutek, který je možné dodnes spatřit ve druhém patře vedle učebny PC2.

Zastavení třetí

Když se připravovaly oslavy 150. výročí založení třeboňského gymnázia, jednou z připomínek tohoto jubilea se měla stát i studie o dějinách školy v období Protektorátu Čechy a Morava. Při procházení a analýze archivních pramenů vyšlo najevo, že se oběťmi šoa stali i další třeboňští gymnazisté. A právě k uctění jejich památky byla dne 30. ledna 2018 (u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu) odhalena ve vestibulu školy nová pamětní deska.

Zastavení čtvrté

V prosinci 2019 jsme se rozhodli udělat další krok a na základě impulsů, jež vzešly z učitelského semináře o výuce holocaustu, jsme začali plánovat umístění pamětní desky i v terezínském kolumbáriu. Bohužel do těchto příprav zasáhla pandemie covidu-19, jež na jednu stranu celou akci zbrzdila, na druhou však poskytla čas a prostor na další bádání, díky čemuž bylo možné chystanou pamětní desku doplnit dalším jménem a životopisnými údaji.

Zastavení páté

V pátek 25. dubna 2025 se uskutečnila mimořádná exkurze do Terezína spojená se seminářem pro žáky, v jejímž rámci se uskutečnilo odhalení výše zmíněné pamětní desky. Pietního aktu se vedle ředitelky třeboňského gymnázia Anny Koktavé, vyučujících dějepisu Václava Pražáka a Matěje Vačkáře a celkem 48 současných gymnazistů zúčastnili i ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek a vedoucí zdejšího vzdělávacího oddělení Jan Špringl. Po proslovech Václava Pražáka a Anny Koktavé vytvořili všichni přítomní pomyslný lidský řetěz, jehož symbolickým natažením došlo ke stržení přehozu kryjícího pamětní desku, která je od této chvíle oficiálně všem návštěvníkům na očích. A téměř příznačně je umístěna tak, aby každý, kdo si ji chce prohlédnout musel současně a bezděky vzdát úctu uvedeným jménům, a především lidským osudům, které se za nimi skrývají.

Ceremonie byla zakončena projevem ředitele Roubínka, které mimo jiné ocenil úsilí školy o zachování památky na tragicky zesnulé žáky a připomněl nutnost nestavět se lhostejně k bezpráví, které se kolem nás děje.
Na závěr nezbývá než poděkovat všem zúčastněným, že přispěli k důstojnému průběhu celého aktu, a že si díky tomu z Terezína odvezli silné a jedinečné vzpomínky.

Historické post scriptum: Akce se navíc uskutečnila ve výroční den vypravení transportu An z Terezína do Varšavy, který se stal osudným třem z připomínaných gymnazistů...

Text Václav Pražák, foto Václav Pražák a Anna Koktavá