Zápisky z výměnného pobytu Třeboň - Heerlen, díl 1-6

Cesta do Heerlenu, první dojmy

Celý čtvtek jsme obětovali cestě do Nizozemska, cesta autobusem trvala dlouhých 10 hodin. Heerlen leží na jihu země, jen pár kilometrů za německými hranicemi. Večer jsme se ubytovali v rodinách a povečeřeli s nimi. V pátek přišla na řadu prohlídka školy, kterou navštěvuje 4000 studentů. Většina z nich jezdí do školy na kole, pro které zde mají obrovské parkoviště snad pro tisíce kol. Rozhodně stojí za zmínku krásné vybavéné třídy a moc sympatičtí učitelé. Odpoledne jsme se nezalekli špatného počasí (prší tu prakticky neustále) a navštívili centrum Heerlenu. Nahlédli jsme do kostela, vyfotili se na náměstí a skončili v nákumním centru. Město je velice moderní a žije zde asi 90 000 obyvatel. Večer jsme zakončili večeří, hraním fotbálku a koukáním na filmy u Bárta Mulkense. Zdraví vás sexta a 3. ročník.

Heerlen, 31.8.2012, Ondřej Hlinka

Každý po svém

V sobotu se každý věnoval svému vlastnímu programu, ale někteří členové si udělali výlet společně. Naše hostitelská rodina nás vzala do Maastrichtu, což je hlavní město této oblasti. Ve městě nás čekalo překvapení v podobě záchranných složek, neboli jsme viděli místní policii a hasiče. Také nás vzali do uměle vytvořené jeskyně, kde se těžil stavební kámen a později během druhé světové války zde byla schovaná národní umělecká díla. Také zde našli kostru Mossasaura, kterou bohužel odvezli jejich objevitelé zpátky do Francie. Večer jsme se všichni sešli u Ashley, kde jsme se po večeři rozhodli trošku zasportovat venku. Bohužel při fotbale strefil Bart Marleen přímo od obličeje, tak jsme skončili a vrátili se domů. Po zhlédnutí filmu se kluci vrátili zpět do svých domů, ale všechna děvčata přespávala u Ashley. Zdravíme všechny z Holandska!

Heerlen, 01.09.2012, Jakub Moravec

(Ne)tradiční Nizozemsko

Náš dnešní den začal probuzením u Ashly, kde se včera odehrávala dívčí party. Protože jsme včera šly spát v pozdních ranních hodinách, vstávaly jsme okolo půl jedenácté. Poté jsme uklízely naše pelíšky  - nafukovací matrace (vřele nedoporučuju spát na jedné matraci ve dvou) a spacáky. Dále na nás čekala vydatná snídaně (neváhejte vyzkoušet kombinaci opečeného toastového chleba, nutelly a čokoládové rýže) a nevynechaly jsme ani ranní hygienu.

Okolo půl 1 jsme s mojí hostitelskou kamarádkou Diede jely domů. Přijel pro nás její tatínek na motorce, (která toho asi hooodně pamatuje).  Měla jsem tu čest sedět v postraním vozíku a užívat si krajinu kolem, pocítit ji na vlastní kůži. Byl to vážně moc hezký pocit.

Po příjezdu domů jsme se s Diede usadily u jídelního stolu a povídaly si. Řeč přišla také na jídlo a tradice (jak české, tak holandské). Dozvěděla jsem se nové informace, ochutnala něco typicky holandského a užila si příjemné odpoledne. Protože bylo venku příjemné slunečné počasí, vydaly jsme se na procházku. Došly jsme k nedalekému zámku a prohlídly si ho (přikládám foto :)).

Jakmile jsme dorazily domů, musely jsme jet k Britt, kde jsme se měli všichni sejít na večeři. A tak tomu i bylo. Dostali jsme grilované maso a jako přílohu bramborový salát, cherry rajčata, meloun, zelený salát… prostě co kdo chtěl. Nevím, jestli bylo moudré „nacpat se“ před výkonem. Tím myslím lyžování a snowboardování na pár kilometrů vzdáleném kopci, kde stojí areál budovy Snowworldu. 

Heerlen, 02.09.2012, Eliška Bakulová

A jde se cvičit!

Trochu rozespalí jsme se dnes všichni sešli v devět hodin v naší hostitelské škole. Po včerejším sportování jsme byli trochu unavení, ale to nám nebránilo v plnění jakéhosi fit testu, který pro nás měli přichystaný holandští učitelé. Po vyplnění papírů s našimi výsledky jsme se odebrali do počítačové učebny, která ale byla obsazená a tak jako záložní plán přišla na řadu sebeobrana, kterou nám ukázal jeden z nizozemských učitelů, který ovládá karate. Poté jsme se svými hostiteli vyplňovali dotazníky, jež byly bohužel v holandštině a tak se není čemu divit, že nám to nešlo příliš rychle. Následoval oběd v podobě sandwichů nebo brambůrek a mohli jsme se vydat na naši "tour" po Limburgu.
Jako první jsme navštívili Ameriku neboli spíše památník sestavený z 8 000 křížů padlým americkým vojákům. Sklesklí nečekaným smutkem nad tolika oběťmi jsme pokračovali v cestě do Belgie do labyrintu (nejlepší je sledování zoufalých českých studentů) a také na trojmezí Nizozemska, Belgie a Německa. Někteří se v labyrintu opravdu prošli a tak se nám všem nálada opět zlepšila. Užili jsme si také focení při stání rovnou ve třech státech nebo na nejvyším bodě Holandska, který má 323 m.n.m.
Celí unavení z výstupu na rozhlednu jsme se doplahočili k autobusu, který nás odvezl rovnou k Rayenovi na barbecue, které mezitím připravili jeho rodiče.
Zítra nás čeká Amsterdam a mnoho dalších zážitků! Pozdravy z Holandska posílá sexta a 3.ročník

Heerlen, 03.09.2012, Anna Betuštiaková

Město coffee shopů

Šestý den našeho pobytu jsme se vydali do Amsterdamu. Dle původního plánu jsme měli jet vlakem, ale nakonec jsme se do hlavního města Nizozemska dopravili během dvou hodin autobusem. Kvůli parkování jsme zastavili na okraji města a do centra nás dovezl vlak. Jako první pro nás naši hostitelé a jejich učitelé připravili vyhlídkovou plavbu lodí po kanálech, kterých je v Amsterdamu opravdu hodně. Z lodi jsme měli skvělý výhled na ulice a domy okolo kanálů, ale viděli jsme také velké zaoceánské lodě. Po plavbě jsme od učitelů dostali volno a šli jsme s holandskými studenty do centra města. Tam jsme se chviličku rozhlédli, dohodli si místo a čas setkání, a šli jsme nakupovat, neboli dělat "shopping". Při prolézání obchodů jsme se rozdělili na několik skupinek. Naše skupinka se procházela po Amsterodamu a prohlíželi jsme si ulice okolo centra. Potkali jsme několik coffee shopů, jimiž je Amsterdam pověstný, nicméně žádný jsme nenavštívili. Když se řekne Amsterdam, spousta lidí si vybaví coffee shopy a Red light district (ulice plně obsazena lehkými ženami). To se také projevilo v obchodech se suvenýry, které téměř bez výjimky nabízely drobné předměty a trička s obrázky marihuany, nebo s návazností na Red light district. Po úspěšně zvládnutém shoppingu jsme se všichni sešli a vyrazili na večeři, kterou jsme strávili ve fastfoodu s gyrosem. Po gyrosu jsme se potkali s učiteli na nádraží a dojeli vlakem k autobusu, který nás dovezl ke škole v Heerlenu, odkud jsme se rozjeli do našich hostitelských rodin. Všechny ve škole zdraví sexta a 3. ročník.

Heerlen, 4.9.2012, Zdeněk Chaloupka

K moři

Je středa 5. září a my se probouzíme do zamračeného rána. V půl deváté se scházíme před školou a vyrážíme směrem k Severnímu moři. Jedeme po samozřejmě po dalnici (zde jich je mnoho a na některých je i 6 pruhu v jednom směru). Přejíždíme přes mosty, nejdelší z nich měří kolem 5 km na délku 20 metrů na šířku. Měli jsme možnost vidět Delta plán, což je protipovodňová hráz, která byla postavena po velké tragédii v roce 1953, při níž zemřely skoro dva tisíce lidí. Neváhali jsme a jeli jsme se koupat k Severnímu moři. Voda byla studená, ale ne tolik, jak jsem čekala. Koupali jsme se, sbírali mušličky a kluci nás bavili svým Hawai tanečkem. Cestou zpátky do Heerlenu nás naši hostitelé vzali na večeři do Subway a poté na zmrzlinu. Ovšem největší zábavou dne byly hry na parkovišti, když jsme čekali na učitele, až se vrátí z večeře. Dělali jsme lidskou pyramidu, různě po sobě skákali nebo si z kluků dělali lavičku. Do svých hostitelských rodin jsme se vrátili kolem půl desáté večer. Všichni, jistě unavení, jsme šli spát po dalším dni plném nových zážitků.
Zdravíme z Holandska!

Heerlen, 5.9.2012, Eliška Hrdinová